Pořiďte si merch záchranné stanice a pomáhejte s námi

Už skoro 15 let pomáháme volně žijícím zvířatům, která se ve městě zraní nebo se dostanou do jiných potíží. V záchranné stanici je dáváme dohromady, aby se mohla co nejdřív vrátit na svobodu, a nevzdáváme se, ani když to někdy na první pohled vypadá úplně beznadějně. Naději si raději nosíme všude s sebou – sbalenou v tašce. Chcete pomáhat spolu s námi? Pořiďte si náš merch! Uděláte radost sobě nebo někomu blízkému a zároveň podpoříte naše pacienty.

Pečuji o volně žijící myšlenky.
Honí se vám hlavou jeden nápad za druhým, jako srnky z pole na vás vyskakují nové a nové úkoly a myšlenky poletují jako hejno splašených ptáků? Přesně pro vás máme blok, v němž si můžete všechny své postřehy, úkoly i plány zaznamenat, roztřídit a ujasnit.  

Naději mám v tašce.
Řekněte to taškou, ať každý ví, že nejdete s prázdnou a že zrovna vás by rozhodně měl chtít potkat. Na rozdíl třeba od knížek naděje neváží nic, vejde se k ní i velký nákup a ještě ji budete mít pořád po ruce.  

Společně je dáme dohromady.
Poráží vás děti v pexesu? Zkuste to naše, s překrásnými fotografiemi zvířecích pacientů. Tímhle nákupem to u nás i u zvířat, kterým tak pomůžete, totiž vyhrajete předem. 

Bloky, látkové tašky, pexesa, puzzle s různými motivy a další předměty seženete na recepci naší záchranné stanice od pondělí do pátku vždy od 10 do 18 hodin. 

Děkujeme, že nám pomáháte pomáhat.

Výzva: Hledáme partnera pro pravidelné darování novin

Zůstávají vám ve skladu nebo v kanceláři ležet noviny? V Záchranné stanici hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy pro ně máme využití.

Novinový papír používáme jako podestýlku pro některé naše zvířecí pacienty. Spotřebujeme ho opravdu hodně, a proto hledáme partnera nebo partnery, kteří mají přebytky novinového papíru a mohli by nás jím ideálně průběžně zásobovat.

Mohou to být tiskárny, knihovny, úřady, firmy nebo další organizace, kterým pravidelně zůstávají nevyužité noviny.

Využijeme běžné noviny i jiný čistý, savý papír. Naopak většina lesklých letáků a papírů s povrchovou úpravou pro naše účely vhodná není, protože nesají.

Pokud máte noviny pravidelně k dispozici a mohli byste nám je dodávat, ozvěte se nám na zachranazvirat@lesy-praha.cz nebo na naši pohotovostní linku 773 772 771.

Budeme rádi i za jednorázovou pomoc. Pokud se vám doma nahromadily staré noviny, můžete je přivézt přímo do záchranné stanice.

Noviny můžete poslat také poštou nebo kurýrem.

Pokud víte o někom, komu noviny pravidelně, budeme rádi i za sdílení výzvy nebo vzájemné propojení.

Záchrannou stanici můžete podpořit také finančně, materiálně nebo osobně jako dobrovolník. Více informací najdete v přehledu možností pomoci.

Když lidská nepozornost zvířata stojí život

Někdy stačí málo. Pes puštěný bez kontroly, lepová past nebo chvíle nepozornosti. Pro volně žijící zvíře ale může mít taková situace fatální následky.

V posledních týdnech jsme v Záchranné stanici hl. m. Prahy zažili několik případů, které námi hluboce otřásly. Jejich nešťastným společným jmenovatelem je úplně zbytečná a trýznivá smrt, kterou zvířatům způsobili lidé svou nezodpovědností nebo neznalostí.

V říjnu jsme přijali poraněného srnce pokousaného od psů. Podle stáří ran na jeho těle bylo zřejmé, že ho volně pobíhající psi, evidentně bez dozoru svého majitele či majitelů, napadali opakovaně. K útokům muselo docházet v průběhu několika týdnů. Postupně ho utýrali k smrti. Přes veškerou snahu svým zraněním ještě v den přijetí do stanice podlehl.

Uhynulý srnec s poraněními po opakovaných útocích psů
Několik týdnů stará poranění na těle srnce po opakovaných útocích psů
Zranění srnce pokousaného od psa

Bohužel nešlo o ojedinělý případ. Už v polovině září jsme přijali těžce pokousané srnče, které svým zraněním rovněž podlehlo. Když jsme ho z místa nálezu odváželi, sledovala nás opodál jeho srnčí matka.

Jsou na vině psi? Nikoliv. Odpovědnost nesou jejich majitelé, kteří je nechají volně pobíhat bez kontroly. I pes, který je běžně klidným společníkem, může při setkání s volně žijícím zvířetem zareagovat instinktivně.

Nebezpečí představují také lepové pasti

Dalším tragickým případem byla sýkora koňadra přilepená k lepové pasti na hmyz. Přijali jsme ji v první polovině září, ale bohužel i ona uhynula velmi trýznivým způsobem. Ani tento případ není ojedinělý. Jen letos jsme do péče přijali několik takto postižených ptáků.

Sýroka koňadra přilepená k lepové pasti

Lepové pasti sice cílí na hmyz, zachytit se na nich ale mohou také ptáci nebo netopýři. Při snaze osvobodit se si mohou způsobit závažná poranění.

Jak můžete pomoci?

Podobným případům lze často předejít. Stačí myslet na to, že přírodu kolem nás sdílíme s volně žijícími živočichy a že i zdánlivě běžná situace pro ně může mít fatální následky.

Jak poranění zvířat předcházet?

  • Mějte psa při pohybu v přírodě pod kontrolou a nenechávejte ho pronásledovat volně žijící zvířata.
  • Nepoužívejte lepové pasti.
  • Při řízení buďte všímaví k okolí. Pokud se v blízkosti pohybují zvířata, zpomalte a přizpůsobte tomu jízdu.
  • Při činnostech v přírodě vždy zvažte, zda nemohou představovat zbytečné riziko pro zvířata ve vašem okolí.

Jak postupovat při nálezu poraněného zvířete?

  • Kontaktujte Záchrannou stanici hl. m. Prahy na pohotovostní lince 773 772 771 a domluvte další postup.
  • Pokud je to možné a bezpečné, zvíře šetrně odchyťte a podle jeho velikosti umístěte do krabice.
  • Zajistěte mu klidné a teplé místo.
  • Nepodávejte mu potravu ani vodu, pokud se na tom přímo nedohodnete s pracovníkem záchranné stanice.
  • U vážně poraněného zvířete může rychlá odborná pomoc rozhodnout o jeho šanci na přežití.

Ne všem zraněním volně žijících zvířat lze zabránit. Řadě z nich ale ano. Všímavost, ohleduplnost a včasná reakce mohou rozhodnout o tom, zda se zvíře do záchranné stanice vůbec dostane, nebo zda naši pomoc nebude potřebovat.

Mladý čáp bílý z Německa nabíral v Praze síly na cestu do Afriky

S koncem léta se mnoho ptačích druhů dává do pohybu a pomalu se chystá na cestu do zimovišť na jihu Evropy či přes moře až do Afriky. Jednu z nejdelších tras absolvují čápi bílí, kteří často letí až na samý cíp Afriky, do Jihoafrické republiky. A přesně to měl zřejmě v plánu i on, tento mladý čáp bílý, který se podle ornitologického kroužku vylíhnul v Německu.

Mladého čápa jsme přijali pozdě večer v pátek 21. srpna. V jeho cestě ho bohužel zastavila nečekaná kolize s bazénem v Čakovicích. Jak k tomu došlo, se můžeme pouze dohadovat, ale pravděpodobně ještě předtím narazil do nějaké vyšší překážky, možná do sloupu či drátů elektrického vedení na nedalekém poli.

Při vší té smůle ale naštěstí neutrpěl žádnou velkou újmu, pouze byl otřesený a trochu dezorientovaný.

Abychom vzácného hosta (čápi bílí patří mezi ohrožené druhy) u nás v záchranné stanici řádně pohostili, pár dní jsme si ho u nás nechali a pomohli mu se dostatečně vykrmit na dalekou cestu. A on se nijak neupejpal, jedl s velkou chutí. Nejvíce mu chutnaly ryby, jednodenní kuřátka a myši. Toho všeho spořádal opravdu hodně.

Protože jsme ho ale nechtěli zbytečně zdržovat od putování na jih, v neděli jsme ho zase vypustili zpět do přírody.

Přejeme mu dobré počasí na cestu a co nejsnazší let. První cesta na zimoviště je pro mladé ptáky vždy náročnou zkouškou přežití.

V historii naší záchranné stanice se jedná teprve o druhého čápa bílého, kterého jsme přijali. Toho prvního jsme měli v péči v roce 2020.

Rozpálené město. Vysílení živočichové zaplňují stanici

Horké a suché počasí je pro mnoho volně žijících živočichů náročné a často život ohrožující. Letošní léto dává všem hodně zabrat a není mnoho dnů, kdy si lidé i zvířata mohou od vedra odpočinout. Denně do stanice přijímáme spoustu živočichů, kteří jsou dehydrovaní, vyčerpaní a přehřátí. Nejvíce ohrožená jsou mláďata.  Ta, která jsou ještě na hnízdech, se nemají kam schovat a ta, která už jsou venku, jsou stále ještě málo zdatná a pohyblivá, aby se uměla účinně před horkem schovat. Pro dospělce je zase velmi náročné shánění potravy i péče o mláďata.

V první vlně veder, začátkem července, jsme přijímali až 100 pacientů každý den. Současné období veder je lehce klidnější, ale stále denně přijímáme desítky pacientů a stanici máme již z předchozího období značně naplněnou. Překonali jsme již 6 000 živočichů od začátku roku. V období 21.6.-10.8. jsme přijali 1 817 živočichů, což je o 574 živočichů více než loni.
Nejčastěji to byly druhy, které ke hnízdění a úkrytům využívají nyní rozpálené stavby, nejvíce rorýsi, jiřičky, sýkory, vrabci a poštolky. Časté byly také veverky, které si staví hnízda vysoko na stromech. Meziroční nárůst byl u všech těchto druhů, nejvýraznější u rorýsů, kdy jsme letos ve srovnávacím období přijali 229 jedinců oproti 92 v roce 2025, dále u jiřiček (letošních 70 vs. 32 v roce 2025) a sýkor (80 vs. 45 v roce 2025).

Jak můžeme pomoci?

  • Instalujte pítko – vhodná je mělká miska např. pod květináč. Umístěte ji kamkoliv, kde můžete vodu pravidelně měnit a misku čistit. Můžete ji dát i na zem, protože tak ji kromě ptáků využijí například i ježci nebo dokonce i ještěrky a žáby. Všichni potřebují vodu.
  • Přikrmujte – během horka je pro živočichy obtížné shánět si potravu, proto uvítají, když jim to lidé usnadní. Navíc, většina živočichů v létě krmí nejen sebe, ale i svá mláďata. Za přikrmování budou vděční ptáci, ježci i veverky.
  • Nesekejte – nechte trávu vysokou. Zamezíte tím nejen zbytečnému odparu vody, ale uchráníte i spoustu živočichů, kteří ve vysoké trávě žijí a mohou v ní mít hnízda (např. ježci)
  • Nepoužívejte pesticidy, insekticidy ani lepové pasti – pro mnoho živočichů jsou v rozpáleném městě zahrady malými oázami, kde mohou najít stín, potravu i vody. Neohrožujte je jedovatými látkami a smrtícími pastmi.
  • Hlídejte své domácí mazlíčky – každé zbytečné prohnání a vyrušení volně žijící živočichy vyčerpává. Pokud už jsou oslabení horkem, může být pro ně každý další stres fatální. 

A co dělat, pokud nějakého vyčerpaného, dehydrovaného či jakkoliv bezmocného živočicha naleznete?

  1. Nejdříve zavolejte na naše pohotovostní telefon 773 772 771. Poradíme vám, jak postupovat. Toto číslo platí pouze pro Prahu, na jiných územích operují naši kolegové z jiných záchranných stanic, kontakty na ně najdete na www.zvirevnouzi.cz. 
  2. Živočicha zajistěte dle našich pokynů. Obvykle to znamená umístit ho do papírové krabice, na jejíž dno dáte bavlněný suchý textil, např. starší triko či utěrku. To proto, aby živočich byl do předání nám v komfortu. 
  3. Krabici vezměte dovnitř do bytu, pokud  nám živočicha nemůžete přímo dovézt. Pokud nemůžete do bytu, můžete ho předat na služebnu městské policie, na veterinární kliniku nebo kamkoliv, kde může živočich počkat v klidu a v bezpečí (tedy nikdy ne na ulici).
  4. Přestože živočich může být dehydrovaný či hladový, nikdy mu nedávejte vodu, nepolévejte ho vodou ani ho nekrmte. Živočichovi by to mohlo ublížit. Tuto práci uděláme až my na záchranné stanici.
  5. Prosíme, kontaktujte nás vždy ihned. Nečekejte do druhého dne a nenechávejte si živočicha doma. Čím dříve se k nám dostane, tím vyšší bude mít šanci na přežití.

Díky technologiím zajistíme z ptačí perspektivy bezpečnou senoseč. Používáme nový dron 

V Praze kromě lesů spravujeme i skoro 190 hektarů luk. Na vybraných loukách každý rok sušíme trávu na seno, které potom slouží hlavně pacientům naší Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy a část balíků pokaždé putuje i obyvatelům našich lesních zookoutků. Louky před sečením vždycky kontrolujeme, k tomu nám teď pomáhá i nový dron s termovizí, který dokáže z ptačí perspektivy snadno odhalit, jestli se ve vysoké trávě neskrývá srnče nebo jiné zvíře, které by sekačka mohla vážně zranit. Dron je užitečným nástrojem pro lesní hospodářství a ochranu přírody. Díky němu jsou pražské louky i v náročné době senoseče pro divoká zvířata zase o něco bezpečnější.

Začátkem července pracujeme na výrobě sena na loukách například v Hostivařském lesoparku, v Divoké Šárce nebo v Chuchli. Pro manipulaci s dronem jsou zatím proškolené 2 osoby z organizace. Kromě kontroly luk nám dron bude pomáhat například také při vyhledávání požárů nebo při monitoringu zvěře a zdravotního stavu pražských lesů.

Na některých loukách ponecháváme pruhy neposekané trávy. Tím, že při seči nepokosíme celou louku, ale její malou část dočasně ponecháme ladem, dostanou jednotlivé druhy trav šanci se vysemenit a tím zabezpečit samovolnou obnovu celého travního porostu. Ponechaný pruh louky je navíc atraktivním lákadlem pro opylovače a motýly, které z české přírody vyhání právě unifikace krajiny a vytrácející se rozmanitost. Takzvanou mozaikovou sečí se proto snažíme podpořit druhovou pestrost lokality a zlepšit její ekologickou stabilitu. Až rostliny v neposekaných pruzích odkvetou, posekáme je a necháme uschnout, tím zároveň poskytneme bezobratlým živočichům dostatek času k tomu, aby si mohli najít jiné domovy s vyšším travním porostem. Teprve až potom z usušené trávy vyrobíme seno pro zvířecí pacienty a také zvířata v zookoutcích, kde nacházejí náhradní domov živočichové, které už kvůli jejich trvalému handicapu nemůžeme vypustit zpět do volné přírody. Zásoby sena se zvířatům budou hodit hlavně v období nouze – v zimních měsících, kdy se jim čerstvé pastvy nedostává.

Jak vypadaly minulé senoseče

Ošetřovatel/ka živočichů, výjezdář/ka (noční provoz) v záchranné stanici

Organizace Lesy hl. m. Prahy hledá nového kolegu nebo kolegyni na pozici ošetřovatel/ka živočichů / výjezdář/ka (noční provoz) v záchranné stanici pro nový areál Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy v Praze 5 – Jinonicích.

Pracoviště: Praha 5 – Jinonice

Náplň práce:

  • výjezdy pro zraněná zvířata,
  • manipulace s živočichy, provádění odchytů, transport živočichů,
  • první pomoc těmto živočichům a péče o ně,
  • jednoduchá administrativa,
  • zajištění obsluhy pohotovostní linky,
  • další práce dle potřeb organizace.

Požadavky:

  • řidičský průkaz skupiny B – aktivní řidič podmínkou,
  • praxe v odchytu zvířat výhodou,
  • znalost práce na PC,
  • pečlivost, spolehlivost, samostatnost a komunikativnost,
  • středoškolské vzdělání,
  • schopnost práce v nepřetržitém provozu, tzn. 12 hodinové denní směny (krátký/dlouhý týden)
  • v nočním režimu,
  • manuální zručnost.

Nabízíme:

  • plný pracovní úvazek, pracovní poměr na dobu určitou s možností přechodu na dobu neurčitou,
  • zázemí silné organizace hl. m. Prahy,
  • firemní benefity:
    • stravenky,
    • příspěvek na penzijní připojištění a rekreaci,
    • deputátní dřevo,
    • výhodné mobilní tarify i pro rodinné příslušníky,
    • mimořádné odměny několikrát ročně,
    • týden dovolené navíc,
    • 3 sick days,
  • plat určený nařízením vlády č. 341/2017 Sb. podle praxe a osobní příplatek až do výše 50 % nejvyššího tarifu podle pracovních výsledků,
  • možnost dalšího vzdělávání a školení,
  • možnost získání služebního bytu.

Nástup je možný ihned nebo dohodou.

V případě zájmu zašlete svůj životopis na uvedený e-mail.

Užovka ze hřbitova

V pietním parku Draháň v Bohnicích, kde odpočívají domácí mazlíčci, se v roce 2025 odehrála tragédie pro jednu užovku obojkovou. Patrně při zahradních úpravách jí někdo způsobil sečné zranění, což by ji nejspíš stálo život, pokud by se nedostala včas do naší péče.

Měla ale štěstí a pomoci se dočkala. Veterinářka ránu ošetřila a užovka u nás podstoupila následnou léčbu. Naštěstí brzy začala samostatně přijímat potravu (nejraději má malé rybky), a tak je péče o ni o dost jednodušší. Protože její léčba trvala delší dobu, nemohli jsme ji vypustit do přírody před příchodem podzimu, a proto u nás užovka strávila zimu a zpět do přírody ji vypustíme na jaře.

Černý krasavec

Každý rok přijmeme zástupce nějakého druhu, který jsme v péči ještě nikdy neměli. V roce 2025 to byl například čáp černý. Tento silně ohrožený druh čápa v Praze nehnízdí, ale v jejím okolí ano, a tak se i v hlavním městě můžeme s čápy černými občas setkat. Setkání jsou to ale velmi výjimečná, neboť čápi černí jsou daleko plašší než čápi bílí a zahlédnout je můžeme hlavně v lesích.

To potvrzuje i nález našeho pacienta, který se našel v Klánovickém lese. Byl pohublý a očividněvysílený. Bylo to odrostlé mládě a jak ukázala pozdější veterinární prohlídka, jako velmi mladý, patrně ještě na hnízdě (anebo možná pod ním), utrpěl mnohačetné zlomeniny, v důsledku čehož nemohl dobře létat.

Když se dostal do naší péče, zranění již byla zhojená, ale tak, že už s nimi nešlo nic dělat. Čáp tedy bohužel musí zůstat v zajetí. U nás se díky svému dobrému apetitu dostal zpět do kondice, ale protože by v naší stanici neměl žádného čapího kamaráda, našli jsme mu trvalý domov v Záchranné stanici Pasíčka, kde žijí čápi bílí i černí.

Racek bělohlavý

Štěstí v neštěstí měl v roce 2025 tento racek bělohlavý. Zřejmě při nárazu do překážky si zlomil vřetenní kost. Nespadl však do vody, nýbrž na břeh, kde si ho všiml nálezce a přivolal nás. Pták se tak dostal velmi rychle do rukou naší veterinářky, která zlomeninu zafixovala tak, aby srostla a racek mohl zase létat. A to se naštěstí opravdu podařilo. Po měsíční léčbě jsme racka mohli vypustit zpět na svobodu. Kam pak zamířil, můžeme jen hádat, neboť tento druh u nás nehnízdí, tito rackové zde pouze zimují. Jejich hnízdiště se nachází v oblasti Černého a Kaspického moře a v poslední době například také v Polsku.

Secret Link