Ježci jsou velmi častými pacienty naší záchranné stanice. Rádi žijí v blízkosti lidských sídel, protože milují zahrady, kde mají vše, co potřebují a co z volné přírody v důsledku lidské činnosti mizí – hmyz, úkryt, vodu. V blízkosti lidí na ně ale bohužel čeká také mnoho nebezpečí, například strunové sekačky, auta, psi a ploty či sítě, do kterých se mohou zamotat. Každoročně pečujeme o desítky zraněných ježků. Většinu se naštěstí podaří zachránit, protože ježci mají velmi dobrou schopnost hojení a regenerace tkání. Někdy je ale zranění příliš vážné, a i když se ježek uzdraví, zůstanou mu trvalé následky.

Ve stanici od roku 2019 žijí dvě trvale handicapované veverky.

Slepíka jsme přijali v létě toho roku jako pětitýdenní mládě. Zpočátku jsme si mysleli, že to, že má zavřené oči, je způsobené infekcí nebo úrazem, časem se ale ukázalo, že oči nemá vyvinuté vůbec. K této vrozené vadě došlo nejspíš kvůli působení toxické látky na jeho matku v době březosti. Slepík si ale svého handicapu není vědom, naučil se orientovat podle čichu, který mají veverky velmi dobře vyvinutý, a podle hmatu.