Stanice loni přijala 7 684 živočichů, o 892 více než 2024. Byl to rok hmyzožravých savců

Minulý rok byl opět rekordní, již sedmým rokem naše Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy překonala hranici 5 000 přijatých zvířat. V roce 2025 jsme přijali 7 684 živočichů, o 892 zvířat více než v roce předchozím. Naši pacienti patřili ke 147 druhům – tři čtvrtiny tvořili ptáci, čtvrtinu savci (1 % plazi a obojživelníci). Každý rok pozorujeme výrazně početnější skupiny některých druhů, jiné naopak přijímáme vůbec poprvé. V roce 2025 to byly hned čtyři nové druhy a zároveň jsme zaznamenali vyšší podíl zvláště chráněných živočichů. Zajímavý je také výrazný nárůst počtu přijatých hmyzožravých savců. Rekordní počet pacientů se přitom pojil s jednou z největších změn v historii stanice – návratem do Jinonic a otevřením zcela nového léčebného areálu.

Naše stanice se v roce 2025 přestěhovala ze svého dočasného působiště v areálu Zahradnictví Ďáblice v Praze 8 na své původní místo v Praze 5 – Jinonicích do zcela nového léčebného areálu nedaleko Prokopského údolí. Právě zde stanice v roce 2012 zahájila provoz v provizorních podmínkách a kde řadu let fungovala, vyrostlo v letech 2023–2024 nové moderní zařízení uzpůsobené pro komplexní péči o zraněná a jinak handicapovaná volně žijící zvířata, jaké hlavnímu městu dosud chybělo. Nová nemocnice pro divoká zvířata, která vznikla po mnoha letech příprav, odpovídá všem evropským standardům a usnadní jak léčbu a rehabilitaci zraněných a jinak postižených zvířat, tak jejich vypouštění zpět do volné přírody. Vybudování tohoto zařízení bylo jednou z nejvýznamnějších investic hlavního města v oblasti životního prostředí a jeho ochrany v posledních letech.

A jak vypadala skladba pacientů v záchranné stanici v roce 2025? Přehled přinášejí následující data.

V roce 2025 jsme přijali 7 684 živočichů, o 892 zvířat více než v roce předchozím. Naši pacienti patřili ke 147 druhům – tři čtvrtiny tvořili ptáci, čtvrtinu savci (1 % plazi a obojživelníci). Zvířata se k nám nejčastěji dostávala kvůli zranění (38 %), další velkou skupinou byla malá, nesamostatná mláďata (32 %). Celkem 13 % zvířat bylo vysílených, 8 % někde uvízlo nebo spadlo, například do různých šachet nebo světlíků. Za 9 % příjmů byly jiné důvoduy (např. infekce, otrava či proniknutí do budovy). Z čísel je patrné, že více než třetinu případů stále tvoří přímé následky střetů s lidským prostředím. Ještě výrazněji se ale do celkových statistik promítá každoroční sezóna mláďat.

Uvíznutá kavka z Prahy 6 |Zachráněná srna po autonehodě | Racek se zlomeným křídlem po nárazu | Dronem předcházíme zraněním | Obojživelníci a plazi v péči

Nejvíce práce jsme měli tradičně na přelomu jara a léta, kdy vrcholí sezona mláďat. Od května až do července jsme přijali více než 1 000 živočichů za měsíc. Během května jsme přijali 1 118 pacientů, v červnu 1 183 a v červenci 1 174. Právě toto období rozhodujícím způsobem ovlivňuje celoroční statistiky. Většina pacientů se k nám každoročně dostává hlavně v prvních měsících svých životů. Mláďata a mladí jedinci tvořili 68 % všech přijatých pacientů (o 445 více než v roce 2024):

mláďat bylo 48 % (3 695),
20 % živočichů bylo ve věku do jednoho roku (1 510),
a 32 % pacientů již dosáhlo dospělosti (2 479).

Vedle vysokého počtu mláďat byl rok 2025 výjimečný také podílem zvláště chráněných druhů.

Více než 10 % všech přijatých živočichů spadalo do této kategorie. Nejpočetněji zastoupeni byli netopýři, nejvíce vzácní (spadající do kategorie „kriticky ohrožený“) byli sokol stěhovavý, orlovec říční, netopýr dlouhouchý, netopýr vousatý a užovka podplamatá. Předchozí roky jsme přijali aspoň jeden druh, který jsme ještě nikdy předtím v péči neměli. V roce 2025 jsme poprvé za naši 14letou historii přijali rovnou čtyři druhy: orlovce říčního, slučku malou, netopýra stromového a čápa černého. Tento silně ohrožený druh čápa v Praze nehnízdí, ale v jejím okolí ano. Setkání s ním je tedy v našich podmínkách výjimečná, neboť čápi černí jsou daleko více plaší, než čápi bílí a setkat se s nimi můžeme hlavně v lesích. To potvrzuje i nález našeho pacienta, odrostlého mláděte čápa černého, který se našel v Klánovickém lese. Byl pohublý a z důvodu mnohačetných zlomenin, které utrpěl patrně ještě na hnízdě, nemohl dobře létat, tak jsme se ho ujali.

Celková čísla jsou rekordní, ale neméně zajímavé je meziroční srovnání jednotlivých druhů.

U většiny z nich se počty výrazně neliší, objevilo se však několik nápadných výjimek. Výrazný nárůst byl v roce 2025 u ježků východních, netopýrů, holubů domácích a holubů hřivnáčů a u zajíců.

Druhy, u kterých byl v roce 2025 výrazný nárůst oproti roku 2024, jsou: ježek východní (806 oproti 605), netopýr pestrý (128 oproti 59), netopýři celkově (281 oproti 174), holub domácí (2013 oproti 1530), holub hřivnáč (1058 oproti 936), zajíc polní (284 oproti 201).

Ptáci tvořili cca tři čtvrtiny přijatých živočichů, savci zbývající čtvrtinu. Kromě ježků byli mezi savčími pacienty například zajíci polní, veverky obecné či různé druhy netopýrů a ježků. Z ptačích zástupců jsme v roce 2025 přijali například kachny divoké, rorýsy obecné, kavky obecné, volavky popelavé, labutě velké, rehky zahradní, různé druhy sýkor a dalších druhů. Množství přijatých holubů se zvětšuje patrně spolu s tím, jak roste povědomí lidí o jejich složité situaci zapříčiněné domestikací divokých jedinců a jejich pozdějším opětovným částečným zdivočením. Pražané holuby vnímají pozitivněji než dříve, a když někdo najde zraněného jedince, hledá pro něj pomoc. Stejně tak se postupně šíří informace, že naše stanice je ochotná holubům pomáhat, a proto se na nás nálezci v takových případech obracejí.

U zajíců polních pravděpodobně sehrály hlavní roli příznivé klimatické podmínky. Jaro přišlo poměrně brzy a nenarušilo jej žádné delší ochlazení. Zajícům se tedy dařilo a to se odrazilo i v počtu mláďat, která se dostala do naší péče.

Rok hmyzožravých savců

Zajímavý je výrazný nárůst počtu přijatých ježků východních a netopýrů. Zatímco u ježků se to týkalo pouze jednoho ze dvou druhů (ježků západních jsme přijali naopak o něco méně než v roce 2024), u netopýrů je zvýšený příjem patrný napříč druhy (i když nejvýraznější je u netopýra pestrého).

Co způsobilo nárůst počtu přijatých hmyzožravých savců?

Nabízí se vysvětlení, že se jim v uplynulé sezoně jednoduše dařilo lépe, měli více mláďat, a tak se i k nám dostalo více jedinců. Tomu by nasvědčoval fakt, že v případě ježků je nárůst zaznamenán pouze u ježka východního, který v našich podmínkách může mít až dva vrhy, a je tedy schopen více reagovat na příznivé či naopak nepříznivé podmínky.

Této teorii však odporuje několik skutečností:

Dospělí v nesnázích: Do nesnází a tedy i do naší péče se dostávali i dospělí živočichové. Ze všech přijatých ježků tvořili dospělí kolem třetiny případů (28 %, u východních, 35 % u západních) a v případě netopýrů bylo dospělých dokonce 75 %.
Náročné bylo i léto: Dospělí ježci a netopýři se k nám dostávali nejen na jaře, kdy bývají zesláblí po zimním spánku, ale i v létě, kdy by měli mít potravy teoreticky dostatek. V letních měsících jsme přijali 69 dospělých ježků a 44 dospělých netopýrů.
Vysílení: Hlavní příčinou příjmu u dospělých ježků a netopýrů bylo vysílení – u ježků v 54 % případů (2. nejčastější příčinou bylo zranění, 33 %), u netopýrů v 56 % případů (2. nejčastější příčinou bylo proniknutí do budovy, 36 %).

Souhrn těchto dat však spíše než o „úspěšné sezoně“ vypovídá o hlubším problému v krajině. Vzhledem k velkému počtu vysílených dospělých jedinců to vypadá na na nedostatek potravy. Vědecká pozorování z posledních let ukazují na alarmující úbytek hmyzu v Evropě. Problémy našich hmyzožravců jsou toho pravděpodobně důkazem.

Zatímco některé druhy oproti předchozímu roku přibývaly, u jiných jsme zaznamenali výrazný pokles. Nejvíce je to patrné u jiřiček a labutí. V případě jiřiček byl extrémní rok 2024. Tehdejší intenzivní zářijové deště vyčerpaly velké množství mladých ptáků a naši pomoc potřebovalo 226 jiřiček. V roce 2025 se tak jejich počet v naší péči vrátil k „normálu“. Přijali jsme 46 jiřiček, což je podobné jako v předchozích letech bez povodní a jiných mimořádných událostí. U labutí je však pokles dramatický (z 66 na 30) a potvrzuje dlouhodobý trend – labutí každý rok přijímáme méně a méně. Bohužel se zdá, že za tím nejsou jen přírodní příčiny (ptačí chřipka), ale i lidský faktor. Policie momentálně prověřuje podezření, že labutě v Praze někdo nezákonně odchytává.

Rekordní rok 2025 tak nepřinesl jen radost z nového areálu, ale i nové výzvy – vyšší počty pacientů, náročnější případy i rostoucí finanční náklady na péči.

Provoz záchranné stanice pro zraněné živočichy je finančně velmi náročný. Proto jsme vděční za každou takovou pomoc. Naši stanici je možné finančně podpořit dvěma základními způsoby – formou sponzorství (či finančního příspěvku na konkrétní sbírku) nebo formou adopce jednoho z našich trvale handicapovaných zvířat, která se už nemohou vrátit zpět do volné přírody.

Děkujeme všem, kteří nám pomáhají – ať už finančně příspěvkem na náš transparentní účet 000000-5918916349/0800, materiálními dary nebo jako dobrovolníci, velmi si vaší pomoci vážíme. Pokud se vám práce naší záchranné stanice líbí, můžete nás rovněž podpořit. Veškeré informace najdete v sekci Sponzorství a adopce.

Díky vaší podpoře můžeme každoročně vrátit mnoho zvířat zpět do volné přírody.

DobrovolnÃk z ÄŒeskÃ© spoÅ™itelny pÅ™i Ãºklidu

Praha divoká. Nabízíme charitativní kalendář pro rok 2026

Naše hlavní město je díky svému přírodnímu bohatství skutečně takové. Rozmanitost, kterou zdejší příroda nabízí, vyhovuje nejrůznějším druhům divokých zvířat, která město obývají spolu s námi. Jenže tahle divočina je zároveň velmi křehká. Život v blízkosti lidí je plný nástrah – doprava, skla, tramvajové dráty, psi, sítě, hluk… Každý rok přijme naše záchranná stanice přes 6 000 zvířat se zraněním nebo jiným problémem.

Mnohá se časem můžou vrátit zpět do přírody, bohužel ale ne všechna. Někdy je fyzický nebo psychický handicap tak závažný, že o druhou šanci na svobodný život pacienta úplně připraví. Taková zvířata nacházejí důstojný náhradní domov například v našich lesních zookoutcích. To je jejich bezpečný prostor, kde mají společnost dalších jedinců svého druhu i laskavou péči ošetřovatelů.

V našem charitativním kalendáři pro rok 2026 najdete 12 portrétů zvířat, která mají jedno zásadní společné. Většinou do jejich osudů nějak fatálně zasáhl člověk. A ačkoli rány se časem zacelily, jejich další život už je kvůli tomu s lidmi spojen navždy. Zůstávají v naší péči ve stanici či v zookoutcích a my tak můžeme denně zblízka pozorovat, jak krásná a rozmanitá pražská fauna dokáže být. Jejich příběhy jsou ale také stálou připomínkou, že příroda je nakonec vždycky jen tak silná, jak silné je odhodlání nás lidí její sílu chránit.

Kalendář je nástěnný, má velikost A3 a stojí 250 Kč.

Tady si můžete kalendář koupit:

Místo	Adresa	Prodejní doba	Poznámka k platbě
Záchranná stanice – recepce	Mezi Rolemi 1064, Praha 5	denně 8:00–22:00	pouze v hotovosti
Zahradnictví Ďáblice	K Zahradnictví 582, Praha 8	listopad: po–út 7:00–15:30 st–pá 7:00–16:30 so 8:00–14:00 prosinec: po–pá 7:00–15:30	možná platba kartou
Ekocentrum Prales – vyprodáno	Mladoboleslavská 953, Praha 19	po–pá 7:00–15:30	pouze v hotovosti
Lesy hl. m. Prahy – podatelna	Práčská 1885, Praha 10	po–pá 9:00–12:00 nebo dle domluvy na tlf. 775 018 614	pouze v hotovosti

Vánoce ve stanici. První v našem novém areálu

Zveme všechny naše příznivce na vánoční setkání v sobotu 6. prosince od 10 do 15 hodin. Na jaře jsme se vrátili do Jinonic a v novém zázemí oslavíme první vánoce.

Chcete přijít a potěšit naše pacienty?

Pokud byste chtěli našim pacientům něco přinést, můžete jim nějakou drobnost schovat přímo pod vánočním stromečkem, který bude zdobit vstup do areálu.
Co se hodí? Pacienti samozřejmě nejvíc milují ty dárky, které se dají sníst. Využijeme například směsi zrní nebo slunečnici, piškoty, krmný hmyz, granule pro kočky nebo malá plemena psů či kvalitní konzervy pro psy a kočky s vysokým podílem masa nebo s drůbežím masem ve formě paštiky (paté). Celý seznam s tipy na materiální pomoc najdete u nás na webu https://zachranazviratpraha.cz/pomoc…/materialni-pomoc/.

Pro vás bude připraveno drobné občerstvení a minidílnička na výrobu ptačích krmítek. Na recepci si pak budete moct koupit náš charitativní kalendář, vykrajovátka nebo třeba knížku s příběhy pacientů přímo ze stanice.

Chcete se podívat i do zázemí stanice?

Těšit se můžete také na přednášky o práci zvířecích záchranářů a na komentované prohlídky areálu. Protože jsme ale primárně léčebné zařízení a je pro nás zásadní, abychom zajistili komfort a klid pro naše pacienty, všechny prohlídky mají omezenou kapacitu a jejich trasu průvodci přizpůsobí tak, abychom zvířata nerušili.
Přednášky spojené s prohlídkou areálu budou 2: jedna od 10 h, druhá od 13 h a obě budou dlouhé cca 60 minut (doporučujeme spíš pro dospělé).
Kratší, zhruba půlhodinové komentované prohlídky areálu budou začínat v 11:00, 11:30, 12:00, 12:30, 14:00 a ve 14:30 (tato 30minutová prohlídka je vhodná i pro děti v doprovodu rodičů).

Důležité!
Pokud máte o přednášku s prohlídkou či o samostatnou prohlídku zájem, vyplňte prosím náš FORMULÁŘ a vyberte si čas, který preferujete.

„Aby město mohlo dýchat.“ Lesy hl. m. Prahy představují nové logo a vizuální identitu s cílem podpořit zájem veřejnosti o přírodu a aktivity organizace

Jedna z největších pražských příspěvkových organizací, jejímž hlavním úkolem je péče o přírodu v hlavním městě, se bude nově prezentovat vizuálním stylem od grafického studia Frank Ateliér, vítěze designérské soutěže organizace Czechdesign.

Výtvarně atraktivní systém, organické prvky a pestrá paleta barev charakterizují nový směr vizuální komunikace, který budou využívat Lesy hl. m. Prahy a provozy, které organizace spravuje – Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy a Zahradnictví Ďáblice.

*Nové logo má v sobě zakomponovaný komunikační název Lesy Praha.*

„Pestrost aktivit, které organizace zastřešuje, stejně jako různorodost lidí, kteří její služby využívají, jde ruku v ruce s rozmanitostí přírody a živočichů v Praze a jejich potřebami. Klíčové pro nás bylo všechny tyto prvky identifikovat, správně uchopit a přenést do architektury značek, jejich podoby i podoby celé vizuální identity,“ popisuje záměr David Hanousek z Frank Ateliéru.

Autoři návrhu záměrně navázali na prolínání organických tvarů, barevnost i čtvercový tvar původního loga. Nové logo je evolucí toho předchozího a skládá se ze základních grafických prvků reprezentujících lesy a vodní toky. Barevnou paletu doplňují akcentové odstíny odrážející pestrost přírody.

*Nový směr komunikace pracuje s pestrou barevnou paletou.*

Vítězný návrh od Frank Ateliéru porota ocenila jako silný a promyšlený koncept, který odpovídá poslání organizace a v němž dobře funguje souhra jednotlivých grafických prvků. „Odborná porota vyzdvihla organičnost vizuálních prvků a živou barevnost. Návrh vyvolává žádoucí emoce a asociace spojené s péčí o krajinu a pestrostí přírody. Oproti původnímu logu je nová značka součástí komplexního vizuálního systému, který umožňuje vizuálně sjednotit všechny výstupy, a zároveň zachovat rozlišitelnost jednotlivých složek organizace,“ komentuje Petra Kalousková, grafická designérka a členka odborné poroty.

Organizace postrádala jednotný vizuální styl a její původní logo již neodpovídalo rozsahu jejích aktivit.

„Naše původní logo již nenaplňovalo naše potřeby. Od doby jeho vzniku před 20 lety se záběr našich aktivit rozsahem i obsahem zásadně proměnil. V hlavním městě nyní pečujeme nejen o lesy, ale také o parky, vodní díla či potoky, spravujeme záchrannou stanici pro volně žijící zvířata, organizujeme vzdělávací programy, máme zahradnictví, ekocentrum, kompostárnu a spoustu dalších aktivit. S rozvojem organizace bylo čím dál více patrné, že potřebujeme nový jednotný vizuální styl, který by nám umožnil jak organizaci, tak naši komunikaci směrem k Pražanům zpřehlednit“ komentoval důvod změny Ondřej Palička, ředitel organizace Lesy hl. m. Prahy.

„Příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy v metropoli funguje už přes 30 let a je naším spolehlivým partnerem při péči o pražskou přírodu i při naplňování klimatického plánu. Výsledky její práce můžete vidět v městských lesích, na vodních dílech, v parcích i v ulicích města. Věřím, že nový vizuální styl přispěje k tomu, aby se o aktivitách Lesů hl. m. Prahy dozvědělo co nejvíce Pražanů. Je to změna, která podpoří informovanost obyvatel Prahy v tom, jakým způsobem město pečuje o své přírodní bohatství, a věřím, že dokáže posílit jejich zájem o okolní přírodu a prostředí, ve kterém žijí,“ konstatuje náměstkyně primátora hlavního města Prahy pro oblast životního prostředí Jana Komrsková.

Cílem soutěže bylo vytvořit přehledný, jednotný a dobře srozumitelný systém vizuální komunikace. „Vzhledem k velkému množství našich aktivit pro nás bylo velmi důležité, že nová vizuální identita vznikala se znalostí specifických potřeb a charakterů jednotlivých provozů. Výsledkem je rodina provázaných značek, kde funguje synergie hlavního loga a jeho podznaček,“ popisuje ředitel organizace Ondřej Palička.

Nové logo tak kromě Zahradnictví Ďáblice získala i Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy, rovněž spravovaná Lesy hl. m. Prahy. I loga podznaček staví na živé barevnosti a principu prolínání organických tvarů.

„V novém logu záchranné stanice se potkávají a prolínají dva světy. Divoká příroda a město, zvíře a člověk. Volně žijící zvířata ve městě čelí velkému množství rizik a zvířecí záchranáři jsou každý den svědky mnoha takových střetů. Ve všech těchto případech se záchranná stanice snaží pomáhat a zmírňovat tak dopady lidské civilizace na divokou přírodu,“ přibližuje Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy, který se věnuje oblasti péče o zvířata (animal welfare). „Vnímám jako náš společný cíl, abychom jako město i jako společnost volili vždy pokud možno co nejvíce respektující a pečující přístup. Právě o to se pražská záchranná stanice snaží a jsem moc rád, že se tuto myšlenku podařilo zachytit i v novém logu,“ doplňuje.

„Nová vizuální identita je hravá a plná výrazných barev i tvarů, podobně jako je pestrá, bohatá a proměnlivá sama příroda. To je naší organizaci velmi blízké. Právě proto, aby taková příroda v Praze byla a zůstala i v dalších letech, tady jsme. Na vítězném návrhu oceňujeme, že se v jednotlivých vizuálních prvcích tato nespoutanost a organičnost intenzivně odráží, ale také že dohromady tvoří dobře promyšlený, modulární systém. Jasně nastavuje základní pravidla, přitom nechává velký prostor pro další kreativní práci, variování a rozvoj,“ uzavírá Petra Fišerová, vedoucí oddělení komunikace Lesů hl. m. Prahy.

Nová vizuální identita organizace Lesy Praha

O soutěži

Podoba nové vizuální identity Lesů hl. m. Prahy vzešla z designérské soutěže pořádané nezávislou organizací Czechdesign. Soutěž proběhla jako vyzvaná, dvoufázová, neanonymní. Na základě veřejné výzvy a rešerší Czechdesignu projevilo zájem o účast v soutěži 47 grafických designérů a studií.

Podle předchozích referencí, zkušeností a odborného posouzení portfolií bylo vybráno 8 designérů a studií do užšího výběru a z nich posléze 4 finalisté (Artbureau, Frank Ateliér, Jakub Janeba a Jana Hrádková a trojice designérů Josefina Karlíková, Matej Vojtuš a Jozef Ondrik), kteří byli vyzváni ke zpracování návrhu nové vizuální identity organizace.

V prvním kole soutěže porota složená z nezávislých odborníků a zástupců vyhlašovatele vybrala 3 návrhy, které postoupily do druhého kola. Z něj jako vítěz vzešel Frank Ateliér, který tak získal zakázku na finalizaci svého návrhu, jeho implementaci a tvorbu grafického manuálu vizuální identity.

Celý proces, který odstartovalo navázání spolupráce s organizací Czechdesign v dubnu 2024 a který zahrnoval jak přípravu soutěžního zadání a jednotlivých kol soutěže, tak spolupráci s vítězným studiem a vytvoření grafického manuálu, trval více než rok. Nyní organizaci čeká postupná, několikaměsíční implementace do všech oblastí komunikace – od webu a sociálních sítí přes tištěné informační materiály a propagační předměty až po značení objektů a vozidel, oficiální dokumenty či tabule ve veřejném prostoru.

Užovka ze hřbitova

V pietním parku Draháň v Bohnicích, kde odpočívají domácí mazlíčci, se v roce 2025 odehrála tragédie pro jednu užovku obojkovou. Patrně při zahradních úpravách jí někdo způsobil sečné zranění, což by ji nejspíš stálo život, pokud by se nedostala včas do naší péče.

Měla ale štěstí a pomoci se dočkala. Veterinářka ránu ošetřila a užovka u nás podstoupila následnou léčbu. Naštěstí brzy začala samostatně přijímat potravu (nejraději má malé rybky), a tak je péče o ni o dost jednodušší. Protože její léčba trvala delší dobu, nemohli jsme ji vypustit do přírody před příchodem podzimu, a proto u nás užovka strávila zimu a zpět do přírody ji vypustíme na jaře.

Černý krasavec

Každý rok přijmeme zástupce nějakého druhu, který jsme v péči ještě nikdy neměli. V roce 2025 to byl například čáp černý. Tento silně ohrožený druh čápa v Praze nehnízdí, ale v jejím okolí ano, a tak se i v hlavním městě můžeme s čápy černými občas setkat. Setkání jsou to ale velmi výjimečná, neboť čápi černí jsou daleko plašší než čápi bílí a zahlédnout je můžeme hlavně v lesích.

To potvrzuje i nález našeho pacienta, který se našel v Klánovickém lese. Byl pohublý a očividněvysílený. Bylo to odrostlé mládě a jak ukázala pozdější veterinární prohlídka, jako velmi mladý, patrně ještě na hnízdě (anebo možná pod ním), utrpěl mnohačetné zlomeniny, v důsledku čehož nemohl dobře létat.

Když se dostal do naší péče, zranění již byla zhojená, ale tak, že už s nimi nešlo nic dělat. Čáp tedy bohužel musí zůstat v zajetí. U nás se díky svému dobrému apetitu dostal zpět do kondice, ale protože by v naší stanici neměl žádného čapího kamaráda, našli jsme mu trvalý domov v Záchranné stanici Pasíčka, kde žijí čápi bílí i černí.

Racek bělohlavý

Štěstí v neštěstí měl v roce 2025 tento racek bělohlavý. Zřejmě při nárazu do překážky si zlomil vřetenní kost. Nespadl však do vody, nýbrž na břeh, kde si ho všiml nálezce a přivolal nás. Pták se tak dostal velmi rychle do rukou naší veterinářky, která zlomeninu zafixovala tak, aby srostla a racek mohl zase létat. A to se naštěstí opravdu podařilo. Po měsíční léčbě jsme racka mohli vypustit zpět na svobodu. Kam pak zamířil, můžeme jen hádat, neboť tento druh u nás nehnízdí, tito rackové zde pouze zimují. Jejich hnízdiště se nachází v oblasti Černého a Kaspického moře a v poslední době například také v Polsku.

Výstava výtvarných prací na MČ Praha 13 – prodloužena do 7. 11. Vítězná a další vybraná díla ze soutěže Stromy kolem nás

V září proběhla výtvarná soutěž – Stromy kolem nás, která byla součástí projektu Dny stromů. Soutěžili jak děti, tak dospělí, jednotlivci i kolektivy. Lesy hl. m. Prahy ustavily nezávislou porotu, která díla vyhodnotila. Soutěžící zvolili mnoho výtvarných technik a pohledů na stromy. Výběr byl tedy velmi těžký a konkurence opravdu veliká, soutěže se zúčastnilo přes 1 500 autorů a zaslali dohromady přes 700 výtvarných děl. Vítězná a další vybraná díla budou vystavena ve vestibulu budovy radnice Městské části Praha 13 a budou zde k vidění od 15. října do 7. listopadu.

V soutěži se mezi sebou utkali jak Pražané z různých částí metropole, tak svoje výtvarné dílo zaslali účastníci z dalších koutů republiky – Chomutova, České Lípy, Benešova, Teplic, Loun, Žďáru nad Sázavou, Liberce, Sušice, Sulice, Nové Včelnice, Kamenice nad Lipou, Jirkova, Strančic, Senešnice, Havířova, Hranic, Blatné, Klimkovic, Záboří, Chýně, Hněvkovic, Pelhřimova, Veleně, Úhonic, Plzně, Mníšku pod Brdy, Čísovic, Krucemburku, Pyšel, Klánovic, Stráže nad Nisou, Kněževse a dalších českých měst a obcí.

Děkujeme všem soutěžícím za účast a zveme vás na výstavu v budově radnice MČ Praha 13 – Sluneční nám. 2580, 158 00 Praha 13-Stodůlky. Výstavu je možné zhlédnout od 15. října do 7. listopadu ve vestibulu Úřadu MČ Praha 13 v úředních hodinách radnice:

Pondělí a středa 8–18
Úterý, čtvrtek a pátek 8–13

Les je kouzelnÃ© mÃsto – detail vÃtÄ›znÃ© ho dÃla v kategorii – jednotlivci dospÄ›lÃ

Vyhlášení vítězů soutěže a předání cen proběhlo symbolicky na Mezinárodní den stromů (20. 10.) v Kunratickém lese. Vítězná díla jsou k vidění na výstavě.

Vítězům gratulujeme:

kategorie jednotlivec MŠ: dílo V aleji – Sára Vápeníková (5 let) – MŠ Nad Parkem, Praha 5 – Zbraslav
kategorie kolektiv MŠ: dílo Náš les – ZŠ a MŠ Barrandov, Praha 5 – Hlubočepy: třída Veverky (5–6 let)
kategorie jednotlivec ZŠ: dílo Stromy kolem nás – Ihor Dukhanin (14 let): Fakultní ZŠ Pedagogické fakulty UK, Trávníčkova, Praha 13 – Stodůlky
kategorie kolektiv ZŠ: dílo Harmonie lesa – umělecký kroužek školní družiny ZŠ a MŠ Teplýšovice, Benešov: Tobiáš Jenčovský, Valerie Slavíková, Lara Cilberti, Julie Hájková, Sofie Cibulková, Tadeáš Jurčovský, Petra Tušlová, Edita Jágrová, Filip Hájek, Oksana Semeniuk, Dan Jurčovský (7–10 let)
kategorie jednotlivec – dospělí: dílo Les je kouzelné místo – Pavla Janíková Štěpánková, Praha 18

Co bylo možné v soutěži vyhrát?

jednotlivec (dospělý) – pobyt v apidomku + výtvarné potřeby
jednotlivec (ZŠ) – den s ošetřovatel v zookoutku + výtvarné potřeby
jednotlivec (MŠ) – krmení zvířecích obyvatelích v zookoutku + výtvarné potřeby
kolektiv (ZŠ) – environmentální program dle výběru
kolektiv (MŠ) – environmentální program dle výběru

Oslavte s námi v září Dny stromů v Praze. Zveme na zajímavé akce

V září tradičně oslavíme Dny stromů. Spolu s hlavním městem Prahou vás zveme do pražských lesů, parků a dalších míst, kde zblízka poznáte práci těch, kteří o městskou zeleň pečují. Celý měsíc budou pro školy probíhat programy a komentované prohlídky, v lesích vědomosti návštěvníků prověří kvízové stezky a všichni se mohou zapojit do výtvarné soutěže Stromy kolem nás.
Hlavní akcí oslav je Den stromů v Kunratickém lese ve středu 24. září se stanovišti o stromech, lese a jeho obyvatelích, na které bude příležitost například se setkat s živým netopýrem či dravci, nahlédnout do včelího úlu, vidět v akci arboristy nebo další odborníky, kteří se o přírodu starají.
Dny stromů pořádá a financuje hlavní město Praha. Vstup je na všechny aktivity zdarma.

Den stromů v Kunratickém lese

Hlavní akce se koná ve středu 24. 9. v Kunratickém lese od 9 do 18 hodin.
Dopolední program je určen především pro předem objednané školy, ale odpoledne mohou dorazit úplně všichni. Od Velkého altánu bude infostánkem začínat trasa po zajímavostech a činnostech, které se pojí s lesem a péčí o něj. Na stanovištích získáte odpovědi například na otázky: Jak funguje strom jako klimatizace a les jako zásobárna vody? Proč jsou stromy ve městě pro nás tak důležité? Komu slouží strom jako obydlí? Kdo je arborista? Co dělá lesník? Co je tomograf a k čemu slouží? Návštěvníci se dozví zajímavosti o jednotlivých druzích stromů, prohlédnou si ukázky listů, šišek, dřeva i plodů, vyzkouší si dendrofon a mohou tvořit z přírodnin v lesní dílničce. Na stanovišti plném dřevěných skládaček, puzzlí a otočných obrázkových cedulí se zabaví i ti nejmenší návštěvníci.
! Důležité pro školy a další organizované skupiny:
Na dopolední program pro školy a další organizované skupiny se prosím objednávejte předem přes kontakt níže. Následně vás budeme kontaktovat a domluvíme čas rezervace.

SeznÃ¡mÃme se s nejrÅ¯znÄ›jÅ¡Ãmi zvÃÅ™ecÃmi obyvateli stromÅ¯ vÄetnÄ› tÄ›ch nejmenÅ¡Ãch

Kvízové stezky

Jako součást oslav Dnů stromů budou v Chuchelském háji, Kunratickém lese, Hostivařském lesoparku a Divoké Šárce vyvěšeny oblíbené kvízové stezky. Po celý měsíc najdou návštěvníci v terénu otázky na téma adaptace lesů na klimatické změny a mohou si své znalosti v této oblasti ověřit nebo doplnit.

Výtvarná soutěž Stromy kolem nás

Výzva pro všechny soutěživé kreativce a výtvarníky. Namalujte, nakreslete nebo jinak vytvořte dílo o stromech. Soutěžit mohou děti i dospělí, jednotlivci i kolektivy.

termín soutěže: 1.–⁠⁠⁠⁠⁠⁠30. 9. 2025
formát obrázků – do velikosti A1 (tj. maximálně cca 60 x 85 cm); 3D objekty a výtvarná díla vytvořená za pomocí umělé inteligence nebudou zařazeny
kategorie: kolektiv MŠ a ZŠ, jednotlivec MŠ (do 6 let), ZŠ (6–16 let), dospělý (od 16 let), kolektiv se rozumí 1 třída, max. 30 osob
přihlásit se je možné přes registrační formulář
ceny pro vítěze:
- jednotlivec (dospělý) – pobyt v apidomku + výtvarné potřeby
- jednotlivec (ZŠ) – den s ošetřovatelem v zookoutku + výtvarné potřeby
- jednotlivec (MŠ) – krmení zvířecích obyvatel v zookoutku + výtvarné potřeby
- kolektiv (ZŠ) – environmentální program dle výběru
- kolektiv (MŠ) – environmentální program dle výběru
  zasílat originální díla na adresu: Práčská 1885, Lesy hl. m. Prahy, do 30. 9. 2025, zásilky označit „
zasílat originální díla na adresu: Práčská 1885, Lesy hl. m. Prahy, do 30. 9. 2025, zásilky označit „Stromy“
zájemci musí každé dílo označit: jméno autora, název díla, adresa, kategorie, věk, kontakt (email, tel. číslo), ponechat LHMP nebo vrátit díla zpět

Vybraná díla vystavíme od poloviny října do listopadu v budově radnice Městské části Praha 13.

Co máme ještě navíc pro školy?

Školní kolektivy si pro sebe mohou objednat jakoukoli z našich vycházek a exkurzí, a to na libovolný termín v průběhu září. K dispozici jsou tyto vycházky a exkurze:

Komentovaná vycházka – Vliv změn klimatu na Kunratický les (délka 1,5 hod., sraz u Velkého altánu) – kapacita naplněna
Komentovaná vycházka – Stromovka – zelený ostrov Prahy (délka 1,5 hod., sraz, před Šlechtovou restaurací) – kapacita naplněna
Program – Včely jako bioindikátor kvality životního prostředí (délka 1 hod., sraz, před včelnicí U Labutě) – kapacita naplněna
Komentovaná vycházka – Petřín – zelený ostrov Prahy (délka 1,5 hod., sraz na Strahovském nádvoří) – kapacita naplněna
Program – Od semínka po semínko (délka 2 hod. v Ekocentru Prales) – kapacita naplněna
Workshop – Řezbářství (délka cca 2 hod. v Ekocentru Prales) – kapacita naplněna
Exkurze – Kousek české divočiny v pražské metropoli (délka 2 hod. v Zookoutku Malá Chuchle) – kapacita naplněna
Exkurze – Živá zahrada (délka 1 hod. v Zahradnictví Ďáblice) – kapacita naplněna

Veškeré akce a program ke Dnům stromů 2025 jsou zdarma. Školy se mohou objednat na vycházku, exkurzi či program na jakýkoliv termín v průběhu září 2025 přes kontakt níže.

Díky technologiím zajistíme z ptačí perspektivy bezpečnou senoseč. Používáme nový dron

V Praze kromě lesů spravujeme i skoro 190 hektarů luk. Na vybraných loukách každý rok sušíme trávu na seno, které potom slouží hlavně pacientům naší Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy a část balíků pokaždé putuje i obyvatelům našich lesních zookoutků. Louky před sečením vždycky kontrolujeme, k tomu nám teď pomáhá i nový dron s termovizí, který dokáže z ptačí perspektivy snadno odhalit, jestli se ve vysoké trávě neskrývá srnče nebo jiné zvíře, které by sekačka mohla vážně zranit. Dron je užitečným nástrojem pro lesní hospodářství a ochranu přírody. Díky němu jsou pražské louky i v náročné době senoseče pro divoká zvířata zase o něco bezpečnější.

Začátkem července pracujeme na výrobě sena na loukách například v Hostivařském lesoparku, v Divoké Šárce nebo v Chuchli. Pro manipulaci s dronem jsou zatím proškolené 2 osoby z organizace. Kromě kontroly luk nám dron bude pomáhat například také při vyhledávání požárů nebo při monitoringu zvěře a zdravotního stavu pražských lesů.

Na některých loukách ponecháváme pruhy neposekané trávy. Tím, že při seči nepokosíme celou louku, ale její malou část dočasně ponecháme ladem, dostanou jednotlivé druhy trav šanci se vysemenit a tím zabezpečit samovolnou obnovu celého travního porostu. Ponechaný pruh louky je navíc atraktivním lákadlem pro opylovače a motýly, které z české přírody vyhání právě unifikace krajiny a vytrácející se rozmanitost. Takzvanou mozaikovou sečí se proto snažíme podpořit druhovou pestrost lokality a zlepšit její ekologickou stabilitu. Až rostliny v neposekaných pruzích odkvetou, posekáme je a necháme uschnout, tím zároveň poskytneme bezobratlým živočichům dostatek času k tomu, aby si mohli najít jiné domovy s vyšším travním porostem. Teprve až potom z usušené trávy vyrobíme seno pro zvířecí pacienty a také zvířata v zookoutcích, kde nacházejí náhradní domov živočichové, které už kvůli jejich trvalému handicapu nemůžeme vypustit zpět do volné přírody. Zásoby sena se zvířatům budou hodit hlavně v období nouze – v zimních měsících, kdy se jim čerstvé pastvy nedostává.

Košík